Aféra kolem Davida Ratha představuje v mnoha směrech zlom v soudobé české politice, a to bez ohledu na to, zda se podaří současná obvinění prokázat.

Rath dokázal mediálně přebít několikaměsíční dominanci témat souvisejících s Nečasovou vládou, ať již s jejími vnitrostranickými spory anebo s úspornými opatřeními a protesty proti nim.  Těmto tématům v poslední době sekundovala pouze „romská otázka“. Rathova aféra z médií jen tak nezmizí a bude se znovu objevovat, až bude podána žaloba a dojde k soudnímu přelíčení a odvolávání se k vyšším instancím.  

Lze pouze spekulovat o tom, jaký dopad by měla na volební výsledky, pokud by před pár týdny vláda neustála tlak a přistoupila s ČSSD na dohodu o „volbách do prázdnin“. Do začínající volební kampaně by současná aféra promluvila mnohem výrazněji, než tomu může být za rok či dva.

V krátkodobé perspektivě se zřejmě zastaví vzestup preferencí ČSSD, avšak nedojde ani k výraznému poklesu podpory sociálních demokratů. Řada příznivců ČSSD sice Ratha odsoudila, celou aféru ale chápou jako pomstu prostřednictvím policie ovládané pravicovým ministrem. A to jim zřejmě nikdo nevymluví, pokud se nepodaří prokázat zveřejněnými odposlechy realitu poklesků bývalého středočeského hejtmana.

A pravicové strany, zvláště ODS, budou nyní vystaveny tlaku. Levice může užívat argument: „Po nás se jde a po vašich kauzách ne.“ Dočasně z aféry zřejmě budou profitovat komunisté, pokud se jim podaří prokázat distanc od Rathova vedení ve Středočeském kraji, které tiše podporovali. Aféra nahrává novým protikorupčním stranám a hnutím a nějaké hlasy může nově posbírat i Vandasova Dělnická strana sociální spravedlnosti. Do krajských voleb získali oponenti sociálně-demokratických rad silný argument, ČSSD se proto bude ještě silněji prezentovat krajské volby jako referendum o Nečasově vládě.     

Zločin bílých límečků v ČR, který je již delší dobu v ČR propojen s evropskými penězovody, dostal varování. Je však třeba mít na paměti, že se v něm pohybují i mazanější hráči, kteří nehazardují s domnělou nedotknutelností.  Paradoxně přitom může aféra s vazbami na EU přispět i k posílení euroskepticismu, který již tak patří k jedněm z největších v Evropě. Po české krajině se v poslední době objevila spousta staveb, které na sobě nesou povinné cedulky, že byly postaveny s pomocí EU. Nyní si u nich mohou občané pomyslet, kolik se na tom kdo z místních i pražských politiků „nabalil“, což jejich evropské uvědomění neposílí. I když je třeba ctít presumpci neviny, zatím se jeví Rathova aféra jako pořádná facka do tváře české politické kultury, větší než dostal Rath od Macka.