Analýza výdajů Ministerstva zdravotnictví - úřad

Po zpracování a zpřístupnění dat státních příjmů a výdajů ve formě rozklikávacího rozpočtu se otevírá otázka kontroly transparentnosti finančních transferů státu a to jak laickou tak odbornou veřejností. Přehledně strukturovaná a publikovaná data umožňují komparativní analýzu výdajů rozpočtových kapitol i jim podřízených rozpočtových položek. Pilotní analýza chce především představit možnosti, jak lze pracovat s tímto nově vytvořeným datovým nástrojem.

Cíle a metodika:

Pro potřeby pilotní analýzy jsme zvolili metodiku výběru největších výdajových položek a jejich eventuálních anomálií. Identifikace konkrétních výrazných výkyvů ve struktuře rozdělování veřejných finančních prostředků vede k otázkám po důvodu jejich vzniku. Těmi mohou být jak zcela logicky přijatelné faktory (změna metodiky výpočtu, změna struktury rozpočtu, legislativní úpravy aj.), tak méně transparentní a zřejmé finanční transfery. Nastíněné otázky tvoří jeden ze způsobů, jak z objemného množství dat selektovat konkrétní oblasti k detailnímu průzkumu a případnému kladení konkrétních dotazů státní správě.

Předmětem Analýzy výdajů Ministerstva zdravotnictví ČR - úřad je rozbor hlavních výdajových položek vynakládaných v letech 2004 – 2010 na chod Ministerstva zdravotnictví a jemu podřízených organizačních složek státu. Kapitola státního rozpočtu Ministerstvo zdravotnictví je složena z více výdajových polož a jemu podřízených organizačníchek, z nichž největší díl tvoří stejnojmenná položka „Ministerstvo zdravotnictví“.

Ve sledovaném období hospodařilo Ministerstvo zdravotnictví s rozpočtem pohybujícím se v rozmezí 6,8 – 9,3 miliard Kč. Nejnižší účetní výdaje byly ministerstvem vykázány za rok 2008. Svého výdajového maxima dosáhlo hned v následujícím roce 2009, kdy dosáhl rozpočet výše 9,24 miliardy Kč. Oproti roku 2008 se jednalo o meziroční nárůst o 37%.

Hlavními účetně vykazovanými položkami byly výdaje na:
• Investiční transfery – v průměru 41%
• Neinvestiční transfery – v průměru 29 %
• Provozní výdaje – v průměru 18,5%

1. Investiční transfery

Dlouhodobě největší podíl na výdajích Ministerstva zdravotnictví připadá na položku Investiční transfery. V rámci těchto investic je možné vypozorovat několik trendů. Hlavní podíl investic šel na účty 59 příspěvkových organizací (účet 6351), které ve sledovaném období získaly celkem 17,73 miliardy Kč. Vůbec nejštědřejší bylo ministerstvo v roce 2009, kdy do svých příspěvkových organizací poslalo 4,7 miliardy Kč.

Výrazný pokles naopak nastal v případě investic ministerstva ve prospěch krajské a obecní samosprávy – z počáteční 1,8 miliardy Kč v roce 2004 až na 108 miliónů v roce 2010.1 Dlouhodobě klesající tendenci vykázaly i investice ve prospěch neziskových organizací.

Mezi řadou dalších účetních položek, patřících do skupiny investičních transferů, zaujme pozornost účet 3529 - "Ostatní ústavní péče", který vykazuje extrémní meziroční výdajové výkyvy. Zatímco v roce 2005 zde bylo vykázáno 456 miliónů Kč, v roce 2009 částka dosáhla jen 40 miliónů a v roce 2010 se znovu vrátila na 391 miliónů.

2. Neinvestiční transfery

Hlavní položkou neinvestičních transferů tvoří (opět) příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím, které mezi lety 2004 – 2010 získaly 13,1 z 16,5 rozdělených miliard korun. Vývoj těchto příspěvků téměř přesně kopíroval celkovou tendencí neinvestičních transferů. Tuto položku následovaly s výrazným odstupem finanční transfery směřující k „Vysokým školám“ (2009 – 2010 patrný růst). Významnou výdajovou položkou tvořily rovněž dlouhodobě klesající transfery neziskovým organizacím.

Dlouhodobě naopak rostly výdaje účtů 5212 a 5213 – „Neinvestiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům-fyzickým a právnickým osobám“, které se z 19 milionů v roce 2004 zvýšily na 82 miliónů v roce 2010. Po dalším "rozkliknutí" je patrné, že se podstatou této položky jsou především platby za "Další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví", za které v roce 2010 zaplatilo ministerstvo více než 68 miliónů korun.

3. Provozní výdaje

Provozní výdaje ministerstva patří na první pohled k lépe představitelným výdajovým položkám. Na prvním místě stojí výdaje na léky a další zdravotnický materiál vynakládané vesměs za účet "Hygienické služby a ochrany veřejného zdraví". Náklady za tuto službu přitom dlouhodobě dynamicky rostou - ve srovnání let 2004 a 2010 narostly 3,7 krát. Druhou nejvyšší položkou jsou „Nákupy ostatních služeb“, mezi nimiž vyniká především účet 3533 – „Zdravotnická záchranná služba“. Dlouhodobý mírný růst vykazují také celkové náklady na platy zaměstnanců Ministerstva zdravotnictví, které mezi lety 2004 - 2010 narostly (v absolutním měřítku) o 30%. Výrazné výdajové výkyvy je možné nalézt u „Konzultačních poradenských a právních služeb.“ Jestliže v letech 2004 - 2006 utrácelo Ministerstvo zdravotnictví za tyto služby částku

v rozmezí 10-14 miliónů korun, v roce 2007 se tyto náklady zdvojnásobily a v dalším roce se vyšplhaly až na „rekordních“ 53 miliónů korun.

Závěr

Z přehledu výdajových položek prezentovaných v tomto textu vyplývá dlouhodobá tendence k posilování investičních i neinvestičních transferů ve prospěch velkých příspěvkových organizací v čele s fakultními nemocnicemi. Setrvalý nárůst vykazují rovněž provozní výdaje ministerstva, které jsou taženy vzhůru především díky vzrůstajícím nákladům na Hygienickou službu a ochranu veřejného zdraví. Snaha šetřit je naopak patrná v postupném útlumu výdajů na podporu neziskových organizací aktivních v oblasti zdravotnictví a prevence. Institucionální změny a majetkové přesuny z období let 2004 - 2010 se zrcadlí ve skokovém poklesu finančních transferů ve prospěch krajů a obcí. S dlouhodobě relativně konstantní výší rozpočtu Ministerstva zdravotnictví i výše popsanými hlavními výdajovými trendy, kontrastují některé výdajové anomálie, v podobě meziročních nárůstů o stovky procent u účtu za poradenské a právní služby aj.

Výstupy pilotní analýzy poukazují na širokou škálu možností, jak lze pracovat a komparovat data zařazená do struktury rozklikávacího rozpočtu. Záběr analýzy tak může být prohlubován do mnoha různých tematických směrů sledujících výdajovou strukturu a priority jedné rozpočtové kapitoly i detailní sondy do účetního výkaznictví konkrétních organizací. Další perspektivy v tomto ohledu nabízí zpracování dostupných dat o hospodaření jednotlivých příspěvkových organizací, které jsou veřejně publikovány v rámci databází spravovaných Ministerstvem financí České republiky.